Zatracení

9. ledna 2009 v 22:34 | Kaori n_n |  F-jednorázovky
Fůůů... Kaori se nadmíru nudí a nemá náladu ani na jednu ze svých hafo rozepsaných sérií. Tak vzniklo toto xD Moje jednorázovky jsou většinou o pocitech, takže jsem do toho tentokrát chtěla zaplést aj nějaký děj... no, ale nic moc xD Ale celkem se mi to líbí. Možná z toho do budoucna udělám sérii... O_o






Řeka tiše a líně plynula. Na hladině se sotva objevovaly vlnky a břehy byly kvůli té pomalosti špinavé a bylo na nich naplaveno spousta špíny, tlejících klacků a dávno opadaného listí, prostě humus.
Koryto nebylo nijak široké, snad okolo dvaceti metrů, zato bylo ale hluboké, a to ona věděla moc dobře. Hladina byla jako zrcadlo, ve kterém se odrážela noční obloha, které dominoval velký úplněk.
Vzduch byl naplněn cukrovou vatou a svařákem. Ačkoli byla mezi řekou a vesnicí vzdálenost půl kilometru, kterou vyplňovala louka s mrazem zežloutlou trávou, zvuky a vůně dnešní slavnosti se nesly až sem. U břehu byla alej vysokých topolů, jejichž suché větve se natahovaly k noční oponě jako tisíce vyzáblých rukou. Tam, ve stínu jednoho z nich, se krčila malá temná postava. Zafoukal ledový vítr, který byl ostrý jako břitva a rozevlál tak dlouhé, jasně zrzavé vlasy.
Tenká ručka si z čela shrábla pár pramenů a dala si je za ucho.
Seděla schoulena u kmene, zahrabána do potrhané bundy, nohy pevně u svého těla a hlavu v kolenech. Vrátila svou ruku na břicho a nohy k sobě přitiskla ještě pevněji. Ačkoli byl začátek ledna, nebyla po sněhu ani památka. Vlastně letos ještě nenapadal ani jednou. Byla by radši, kdyby byl sníh, aspoň by ji ten ledový vítr nepřipadal tak pichlavý. Ať si zvěsti říkaly, co chtěly, byla jí zima a měla co dělat, aby se její zuby nerozdrkotaly o sebe v plné síle.
Vítr k ní donesl další várku sladkého vzduchu vaty a vína. Dříve, když ucítila cukrovou vatu, se jí do úst nahrnuly sliny a ona se vrhla ke stánku s veselým úsměvem, dříve ji milovala. Ale teď ne, ten pach ji nedonutil olíznout se, jak to bývalo zvykem, dokonce ani sliny už se neseběhly, ani pocit štěstí a optimismu ji nenaplnil. Krom vína s sebou ale přivál i další zajímavou chuť, tentokrát už se jí vyprahlá ústa zaplnila slinami a řezavá bolest v krku kvůli suchu v ústech zmizela. Ten pach ji donutil zvednout hlavu a otevřít své velké, jako smaragd zelené oči, které se zableskly v noční tmě. I když nebyly tak úplně jasné, byly trochu zahalené, jakoby v černém závoji.
Tichou krajinou zabouřila nějaká píseň, kapela nejspíš začala hrát a dav začal zpívat s ní. Zanedlouho se to tu naplní ožralci, feťáky, zamilovanými a jinými...
Stejnak všichni dopadnou stejně. Jako ten starý rybář nebo mladá prostitutka a starý zbohatlík nebo ta stařena, která tu venčila psi nebo jako ta parta holek, která se sem z nudy vydala, či snad jako ten mladý, hezký brunet z domu hned na kraji vesnice, kterého tu potkala na půlnoční projížďce na koni. Všichni dopadnou stejně a stejně jako vždy, nikdo na nic nepřijde, nenajde ani jedinou stopu, ani známky boje ani krev, prostě nic!
Přivřenými smaragdy, které byly hluboké jako ta nejtemnější studna, se nepřítomným pohledem zabodla do řeky. Jemně se chvěla po celém těle, ale ne zimou, nýbrž nedočkavostí, napětím a chtíčem. Potutelně se usmála, jen tak lehce a jemně, ale i tak to byl úsměv pln opovržení a touhy.
Opět zafoukal studený vítr a ona opět shrábla několik pramínků ze svého malého, hubeného a nesmírně krásného obličeje. Dala je za ucho. Opřela se bradou o kolena a dál nepřítomně civěla na noční oblohu odrážející se na hladině. Ten odraz byl tak nehybný, že měla pocit, že kdyby do něho skočila, nepotopí se do černých hlubin, nýbrž že se propadne do vzduchoprázdna a navěky bude plout mezi planetami, slunci a meteority. Nakonec se rozhodla, že to neudělá a bude jen tiše čekat.
Bylo jí líto, že teď nemůže být mezi tím rozjařeným davem, že nemůže vyvádět s přáteli, flirtovat s kluky,... Ne, musela sedět tady, pod tím stromem a jen čekat. To byl celý její život. Za dne se vypařit a po nocích tiše sedět a čekat. Bylo to zatracení.
Tráva zakřupala, jak na ni někdo těžce stoupl. Zvedla hlavu, v očích se nebezpečně zablesklo a poslouchala. Křupavý zvuk se ozýval stále blíže a blíže. Poznala, že ten člověk není zcela namol, spíš je jen lehce opilý, protože kroky byly téměř monotónní, jen sem tam se ozval těžší došlap, to jak se trochu zamotal. S děsivým úsměvem, ve kterém se krátce zableskly tesáky, se zvedla a vyšla ze stínu topolu.
Slavnost byla v plném proudu. Skupina hrála své největší hity, lidi vesele skákali a tancovali do rytmu, nikdo neuslyšel děsuplný výkřik, který krátce, avšak velice vysoce, zazněl okolím...

Špičáky snadno, jako nůž máslem, projely kůží a zasekly se v tepně. Dívka zaryla prsty do jeho teplé bundy. Člověk klesl na kolena a dívka s ním. Měla slastně zavřené oči a ústa přisátá k jeho krku.
"Pro-sím..." zakňučel. Dívka otevřela oči, odtáhla se a pohlédla do jeho tváře. Byl hezký, krátké střapaté blond vlasy měl rozježené a trochu mu zakrývaly obličej, oči měl hluboké jako oceán, tvář ostře řezanou, ale přesto jemnou. Malá stružka krve vytekla z rány na krku, ona ji okamžitě slízla jazykem a znova se přisála, chlapec zavzdychal bolestí.
Sála dlouho, byl vynikající. Nechutnal jako ti opilci, kteří mají krev prosycenou alkoholem, ani jako ty nevyzrále holky, či stařeny, jejichž krev je kyselá. Ne. Chutnal dokonale slaně s jemnou kovovou pachutí, ale přesto tak sladce... Slastně pila dál a pořád se ho nemohla nabažit. Až když byl úplně vysátý, a jeho srdce dávno netlouklo, s lítostí se odtáhla. Jemně ho pohladila po mrtvolně bledé tváři a zahleděla do mléčných očí, už nebyly tak krásné.
Zvedla se a pohlédla k vesnici. Její oči teď už zářily dokonalou zelení, byly skoro azurové, jako to nejprůzračnější moře.
Zvedla mrtvé tělo a šla si sednout ke stromu. Jemně namotávala jeho vlasy na svůj prst, zavřela oči a tvář sklopila do kolen. Čekala...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Klára a Tea Klára a Tea | Web | 10. ledna 2009 v 10:04 | Reagovat

Jasný, rády spřátelíme :) napiš si k nám co by si chtěla na diplomek :)

2 Shiory Shiory | Web | 10. ledna 2009 v 12:38 | Reagovat

tak to je suprový X) moc se ti to povedlo, jak je u tebe zvykem :)

3 dillie-chan dillie-chan | Web | 10. ledna 2009 v 16:38 | Reagovat

hwaaAAaa..O.o...to je uuplne dokonalee..=3....a jakze nic moc??..grrr wed je to uzasne..!!

4 Klára a Tea Klára a Tea | Web | 12. ledna 2009 v 16:01 | Reagovat

Jo tak mi bysme chtěly asi...nějakýho pěknýho anime boy XD nic jinýho nás teď nenapadá XD děkujem :) jo a nějak nestíháme a máme zmatek v komentářích, takže nevíme, jestli si nám už psala co by si na diplomek chtěla ty :) tak když tak ještě napiš :)

5 Klára a Tea Klára a Tea | Web | 12. ledna 2009 v 16:02 | Reagovat

Dobrý XD už jsme našly komentář co si psala, že by si chtěla na diplom XD vážně máme trochu zmatek XD takže se omlouávme a budeme se snažit udělat diplom co nejdřív :)

6 かおり (adminka) かおり (adminka) | E-mail | Web | 12. ledna 2009 v 18:19 | Reagovat

Klára + Tea: v cajku, poslední dobou taky krapet nestíhám xD

7 Wampirella Wampirella | Web | 13. ledna 2009 v 14:32 | Reagovat

Páni! Suprový;)) Moc hezký, dovedu si představit, jak jí to chutnaloXDXD

8 dillie-chan dillie-chan | Web | 13. ledna 2009 v 17:25 | Reagovat

jeeeejooo...ten obrazok yamitori //dobre hovorim?.xDD// je uuzasnyyy..O:o...*drools*

9 aenda aenda | 13. ledna 2009 v 18:56 | Reagovat

jo tak tohle mus přečíst ale výš jak dlouho mi bude trvat nž se k tomu dokopu?

10 Riderka (alias Debilní Pako) >:D Riderka (alias Debilní Pako) >:D | Web | 14. ledna 2009 v 22:14 | Reagovat

Sugoi Sugoiiii ^.^ Nebo bych měla napsat spíše Kawaiiii?No,ono to víde na stejno ^.^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama